Index | A | B | C | č | Č | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | R | ř | S | T | U | V | W | X | Z | ž


vadit
na pačisaľol:
So pes tumenge pro Roma na pačisaľol?

Co vám vadí na Romech?

RH 2002/8, s.-, GH:
Evo, bičhav mange fotka / Evo, pošli mi fotku.
Česká verze: http://www.romanohangos.cz/clanek.php?id_clanek=43

Romská verze: http://www.romanohangos.cz/clanek.php?id_clanek=44


váhat
užarel pre (so):
Užarehas pre kaja nabidka, abo džanehas mindžar, hoj odoj džaha?

Váhal jsi, nebo jsi prostě hned věděl, že pojedeš a byla to pro tebe jasná volba?

RH 2010/14, s. 5/1, VK:
Daniel Klempár: Francia, oda hin pre man mol, džuvľa, bašaviben / Daniel Klempár: Francie, to je pro mě víno, ženy, muzika.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH1410.pdf


varianta
varijanta (f):
Aľe nane ča jekh varijanta.

Ne vždy by tomu ale tak muselo být.

RV, 2010/4, s. 14, ED:
Soske ačhiľom mentoriske / Proč jsem se stal mentorem.


vazba
baro kamiben:
Kole phurederenge džalas pal oda, kaj len te avel baro kamiben andre fajta a sikhavenas len, kaj te aven paťivale, aľe na phenenas lenge, hoj bi o sikhaďipen avela o dživipen igen pharo.

Někteří lidé ze starších generací kladli spíše důraz na to, aby byly pevné vazby v rodině, a také své děti vedli ke slušnému chování, ale nijak zvlášť jim nezdůrazňovali, že bez vzdělání bude život těžký.

RH 2010/16, s.5, AK:
Buťi kamen te kerel he ole, so len nane sikhaďipen / Pracovat chtějí i ti bez vzdělání.


vážná hudba
baro bašaviben (m):
[E]hin man šundo, hoj o manuša andre Francia kamen baro bašaviben, the perel lengre pro jilo feder sar andre Čechiko.

Myslím, že lidi ve Francii zbožňují vážnou hudbu a mají k ní vřelejší vztah než dejme tomu v České republice.

RH 2010/14, s. 5/1, VK:
Daniel Klempár: Francia, oda hin pre man mol, džuvľa, bašaviben / Daniel Klempár: Francie, to je pro mě víno, ženy, muzika.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH1410.pdf


vážný
važno (m, f):
E Evropsko komisija džanel, kaj e situacija hin but važno andre koda, sar pes sikhavel andre Italija.

Evropská komise si uvědomuje vážnost situace, která se projevuje v Itálii.

RH 2008/4, s.3, OG:
Summit pal o Roma andro Brusel / Brusel žil romským summitem.
http://www.srnm.cz/rh/2008/RH0408.pdf


vděčit
ľikerel jilestar (kas):
Vaš savoro, so kerďom andro bašaviben, ľikerav jilestar mre dades.

Za všechno, co jsem dokázal, vděčím z celého srdce jen jemu.

RH 2008/6, s.7, VK:
Daniel Klempár: Nane cena te rodel o bengipen, savo amen thovla pre phuv / Daniel Klempár: Nemá smysl hledat pokušení, která nás mohou zničit.


vědění
goďi (m):
Bijo bašavibnaskero študipen the mišto goďi pes o manuš ňigda na dochudela dureder.

Bez hudebního vzdělání a dobrého vědění se člověk neposune dál.

RH 2008/6, s.7, VK:
Daniel Klempár: Nane cena te rodel o bengipen, savo amen thovla pre phuv / Daniel Klempár: Nemá smysl hledat pokušení, která nás mohou zničit.


vedení
šerale (pl):
Jekhvar o šerale pre peskero bešiben phende, kaj andre lengero foros kerena „Program nulové tolerance“ u kavka džana zoraha pal kole, ko kerena varesavo nalačhipen.

Vedení města svého času vyhlásilo Program nulové tolerance, jehož cílem je nekompromisně postihovat ty, kteří jakkoli porušují pravidla k udržování pořádku a jiných předpisů ve Slaném.

RH 2006/17, s.-, DG:
Sar oda dopela le Romanca andro Slané / Jak to dopadlo s Romy ve Slaném.
Česká verze: http://www.romanohangos.cz/clanek.php?id_clanek=2469

Romská verze: http://www.romanohangos.cz/clanek.php?id_clanek=2468


vědomosti
džaniben (m):
Savoro bilačho kalestar perel pre savore Roma vaš koda, kaj amaro džaniben ačhol cikno.

(...) přetrvává rasová diskriminace (...), což velmi negativné postihuje celou romskou populaci.

RH 2008/I, s.2, DG:
Segregacija andro školi džal dijader / Segregace ve vzdělávání přetrvává.


vedoucí
baro dženo (m):
Baro dženo andro kada suboris ehin e Larisa Borisovna Šviď.

Vedoucí souboru je Larisa Borisovna Šviď.

RH 2010/14, s.3, VK:
Folklor bi o hraňici / Folklor bez hranic.


velikán
baro (lumakero) manuš:
Bašade o giľa le bare lumakere manušendar (J. Brahms, G. Rosini, A. Dvořák, V. Novák), ale manušen diňa e inšpiracija o romano temperamentos.

Zazněly melodie světových hudebních velikánů (J. Brahms, G. Rosini, A. Dvořák, V. Novák), které inspiroval cikánský živel.

RV, 2010/6, s. 14, ED:
Amaro ča jekh muzeumos / Naše jediné muzeum.


velikost
(so) hin ajso učo sar the džido murš:
Dikhľom, sar e hmota chudel silueta manušeskeri the sar pes latar ačhel lavutaris abo džuvľi, so del te pijel e koľin peskere čhavores. Abo dikhľom, sar kerde ajsi bari socha, so has ajsi uči, sar te džido murš.

Jak hmota dostává obrys lidské podoby a jak se nakonec promění v hudebníka, v kojící ženu s dítětem v náručí anebo v sochu muže v lidské velikosti.

RH 2008/3, s.2, GH:
So dikhľom, so predžidžiľom ľinaje / Nevšední Letní zážitek.


Velká Británie
Britanija (f):
Sar phenel o predsedas pal o Zgejľipen le Romengero Mostendar o Josef Sivák, gejle het adarig imar šovardeš romane fameľiji andre Britanija.

Podle předsedy Sdružení Romů města Mostu Josefa Siváka odcestovalo z tohoto severočeského města již šedesát romských rodin do Velké Británie.

AG 6/2000, s. 4-5, EC:
So pes ačhiľas / Zprávy.


velvyslanec
avribičhado:
O David Broucher, so hino avribičhado pre Britsko ambasada andre Čechiko repubľika, vakerelas le Grossoha, le šingunengere miňistroha. Oda vakeriben može phagerel maškarthemutno čačipen the vičinďa avri but protesti.

Jednání britského velvyslance v České republice Davida Brouchera s ministrem vnitra Stanislavem Grossem o velmi nezvyklém opatření – i z hlediska mezinárodního práva – vyvolalo vlnu protestů.

AG 6/2000, s. 4-5, EC:
So pes ačhiľas / Zprávy.


velvyslanectví
ambasada (m):
Vaj saranda čechika Roma the aver, so paš lende terďonas, protestinenas andro 15. majos paš e čechiko ambasada andro Londinos aščal e diskriminacija, so hin andro amaro štatos.

Asi čtyřicet českých Romů a jejich příznivců protestovalo 15. května před českým velvyslanectvím v Londýně proti diskriminaci v naší zemi.

AG 6/2000, s. 4-5, EC:
So pes ačhiľas / Zprávy.


velvyslankyně
ambasadorka (f):
E ambasadorka USA vičinďa kija peste le Romen.

Velvyslankyně USA přijala představitele Romů

AG 7/1998, s.8, OG:
E ambasadorka USA vičinďa kija peste le Romen. / Velvyslankyně USA přijala představitele Romů.
So pes ačhiľas / Zprávy.


věnovat se
dikhel (so):
Kajča pre kada problem le štatos nane konceptos, u na kamel kada problem te dikhel akana, u talam na kamela te dikhel aňi paľis.

Pro řešení tohoto problému však stát nemá žádný koncept a praxe ukazuje, že se obsahu tohoto problému věnovat nechce a zřejmě ani v budoucnu věnovat nebude.

RH 2008/6, s.3, OG:
Koncepcija pal e romani integracija andre praktika / Koncepce romské integrace v praxi.
http://www.srnm.cz/rh/2008/RH0608.pdf
;
interesinel pes (soha)
:
Dureder pes interesinela la podporaha andro internetova diskuziji pal oda, sar ľikeren o Roma la majoritaha.

Dále se též bude věnovat podpoře internetové diskuse o vztazích mezi Romy a majoritou.

AG 11/2000, s. 4-5, EC:
So pes ačhiľa / Zprávy.


verze
verzija (f):
O čechiko Ministerstvos pal o škoľi, športos th´o terne (MŠMT) džanel pal ada dothodo sikhavibnaskro materijalos, the hin les pal leste interesis (zajmos), no našťi adi Romaňi historia le Kalligramostar cinel, dži na doresela pro skamind čechiko verzija.

České Ministerstvo školství, tělovýchovy a mládeže (MŠMT) ví o tomto doplňkovém materiálu k výuce už dlouho a má o něj zájem, nebo jej aspoň deklaruje, nemůže však Rómsky dejepis od Kalligramu koupit dříve, než dostane na stůl hotovou českou verzi a než bude celý náklad v češtině vytištěn.

AG 5/2000, s.12, EC:
Čarimen historia / Začarovaný dějepis.


veřejně prospěšná práce
lačhi buťi vaš o nipi:
Oda hin, buter manuša, so džana te kerel o trestos pro lačhi buťi vaš o nipi (veřejně prospěšné práce), na ajci manuša andro berteni, the buter love andre štatno kasa .

Tedy v první řadě nejen větší počet nastoupení veřejně prospěšných prací, prázdnější věznice a plnější státní kasa, ale i v druhé více sebevědomých lidí, jež budou plnohodnotnou součástí společnosti.

RV, 2010/4, s. 14, ED:
Soske ačhiľom mentoriske / Proč jsem se stal mentorem.
;
buťi sar trestos
:
Le projektos del e garancija e Mediačno the probačno agentura ČR, savi tiš dikhel, sar o manuša keren o buťa, so chudle sar trestos.

Projekt zastřešuje samozřejmě ještě Mediační a probační agentura ČR, jež má právě na starost dohled nad vykonáváním veřejně prospěšných prací.

RV, 2010/4, s. 14, ED:
Soske ačhiľom mentoriske / Proč jsem se stal mentorem.


veřejnost
manuša (pl):
Plznate 19. 1. džana o ekstremisti pal o ulici te sikhavel pes le manušenge.

V Plzni 19. ledna měli vyrazit extremisté k pochodu do ulic a předvádět se veřejnosti.

RH 2008/1-2, s.8, DG:
O extremisti na džanenas pal e Plzna / Extremisté měli pochodovat Plzní.


vést
jel baro dženo:
Baro dženo andro kada suboris ehin o Milan Zelinka, veducis andro bašavibnaskere džene ehin e Lenka Zelinková.

Vedou jej Milan a Lenka Zelinkovi.

RH 2010/14, s.3, VK:
Folklor bi o hraňici / Folklor bez hranic.


vést (organizaci)
kerel avri:
Šaj phenav: Romano kheľibnaskero suboris khatar Brna, savo pes vičinel Merci, kerel les avri e Monika Balogová, paľis odoj has romano suboris andal o Nový Jičín o Cikne Čhave, kerel les avri e Veronika Kačová.

Letos to byl například taneční soubor Merci z Brna, vedený Monikou Balogovou, taneční soubor z Nového Jičína Cikne Čhave pod vedením Veroniky Kačové (...)

RH 2008/5, s.7, VK:
Praha: Romano talentos 2008
http://www.srnm.cz/rh/2008/RH0508.pdf


většina
but:
Adaďives imar hin maškar o Roma kajse džene, kajča oda hine ča pojekh u but Romen hin but cikno džaniben andal e škola.

Dnes jsou to jen jednotlivci, kteří tvoří výjimky z pravidla, že drtivá většina Romů má velmi nízkou úroveň vzdělání.

RH 2008/I, s.2, DG:
Segregacija andro školi džal dijader / Segregace ve vzdělávání přetrvává.


většinový
majorita (f):
Interetnicka relaciji maškar e romaňi nacionalno minorita the majorita hin but nalačhe, u kada o štatos kerel avka, sar te na dikhelas.

Neúspěšnost vládní koncepce romské integrace potvrzuje nedůslednost státu při řešení závažného problému v oblasti interetnických vztahů mezi romskou národnostní menšinou a většinovou společností.

RH 2008/6, s.3, OG:
Koncepcija pal e romani integracija andre praktika / Koncepce romské integrace v praxi.
http://www.srnm.cz/rh/2008/RH0608.pdf

srovnej majorita


více
upreder:
Talam upreder sar vajkeci šel reakciji sas pro internetos, kaj o gadže pisinenas.

Doslova hrůzné a nelidské postoje jsou téměř v každé ze stovek čtenářských reakcí.

RH 2008/I, s.4, DG:
Talindža andro kalo... / Rána do černého….


vízum
vizum (f):
O Roma pes pale kiden u džan andre Kanada te mangel azil. Kalestar avel avri koda, kaj e Kanada thovel pro manuša khatar e Čechiko pale viza.

Opětovný odchod Romů do Kanady vyvolává hrozbu obnovení vízové povinnosti pro české občany cestující do této země.

RH 2008/4, s.4, OG:
Sar te ačhavel e skarha khatal e Kanada / Jak zažehnat vízovou hrozbu z Kanady.


vkročit
thovel o pindro:
Či kerďan vareso vaj na, chudľam tumen, kaj te džanen, hoj tumen pro foros mek aňi o pindro na troman te thovel.

Ať už jste něco provedli nebo ne, musíte dostat za vyučenou, abyste příště věděli, že do města už nesmíte vkročit.

RH 2008/1-2, s.6/7, AG:
Andro foros / Ve městě.


vláda
rajaripen (m):
O rajaripen, so hin akana, kidel varekana andro mariben le ekstremismoha upre o bodi.

Ta současná [vláda] přece jen v tažení proti extremismu občas zaboduje.

RV, 2010/1-2, s. , ED:
Vaš o rasista lengere aktiviti imar avena phareder, sar dži akana / Rasisti to mohou mít těžší než dosud.


vložit se (do konverzace)
del pes anglal:
"(...) o Lajošis, pes diňa anglal: „Čak ma keren peske olestar šero. Jon imar chale. (...)"" "

"Do toho se vložil Lájoš, muž Pavlíny: „S tím si nedělejte hlavu. Už jedly."" "

RH 2008/1-2, s.6/7, AG:
Andro foros / Ve městě.


vnímání
dikhiben (m):
Zaačhiľas tuke varesavi goďi, savi kerďas tiro dikhiben pro bašaviben?

Utkvěla ti nějaká vzpomínka, která ovlivnila tvoje vnímání hudby?

RH 2008/6, s.7, VK:
Daniel Klempár: Nane cena te rodel o bengipen, savo amen thovla pre phuv / Daniel Klempár: Nemá smysl hledat pokušení, která nás mohou zničit.


vnímat
dikhel (so):
Sar dikhes tiro tajsaskero? Miro tajsaskero dikhav pro študipen pre bari škola.

Jak vnímáš svou budoucnost? Tu spatřuji ve studiu na vysoké škole (...)

RH 2008/6, s.7, VK:
Daniel Klempár: Nane cena te rodel o bengipen, savo amen thovla pre phuv / Daniel Klempár: Nemá smysl hledat pokušení, která nás mohou zničit.
;
dikhel (kas sar)
:
Le Romen, abo le gadžen, so ľikeren paš o Roma, o poľitika khatar bareder seri na dikhen sar manušen lačhe hangenca.

Navíc Romové ani Romům přátelský nakloněni gadžové nejsou politiky zavedených stran vnímáni jako potenciální voliči.

RV, 2010/5, s. 14, ED:
Pal o voľbi na ela o agor / volbami to nekončí.


vnitro
andruno miňisterstvos, šingunengro miňisterstvos:
La policija šaj del o štatos e zor, oda mek o andruno (šingunengro) miňisterstvos the o policijakero prezidijum na džanen te kerel.

V případě policie stát může ovlivnit její konání, to se však ministerstvu vnitra ani policejnímu prezidiu zatím nedaří.

RV, 2010/1-2, s.-, ED:
Vaš o rasista lengere aktiviti imar avena phareder, sar dži akana / Rasisti to mohou mít těžší než dosud.


volby
avrikidipen (m):
Předvolební kampaň je dobré využít, neboť je to jedna z mála příležitostí, kdy se politici chtějí se svými voliči setkávat.

RV, 2010/5, s. 14, ED:
Pal o voľbi na ela o agor / volbami to nekončí.


volič
manuš le hangoha:
Paľis ela te dikhel, hoj tumen san manuš le hangoha the hoj tumenca kampel te rachinel.

Výběr politické strany, které bychom chtěli dát svůj hlas, je rovněž příležitostí, jak ukázat, že jste voliči a s vaším hlasem je třeba počítat.

RV, 2010/5, s. 14, ED:
Pal o voľbi na ela o agor / volbami to nekončí.


volit
kidel avri:
Peršo the angluno hin kijo voľbi te džal the te kidel avri e sera.

První a nejdůležitější je ovšem k volbám jít a volit.

RV, 2010/5, s. 14, ED:
Pal o voľbi na ela o agor / volbami to nekončí.


volnočasová aktivita
pasija (f):
Hin kade jekh organizacija e Charita, so perdal o Roma kerel oda, hoj le romane čhavorenca the romane ternenca keren všelijaka pasiji, keren lenca o ulohi, the varesave Roma odoj bešen andro khera vaš o daja le čhavenca.

Funguje zde organizace Charita. Místním Romům se věnuje tak, že nabízí romským dětem a mládeži volnočasové aktivity, doučování a někteří Romové také využívají možnost bydlení pro matky s dětmi.

RH 2010/15, s.5, LŽ:
Varekana pes načudaľinav, hoj amen o gadže narado dikhen / Kolikrát se nedivím, že nás tak moc nenávidí.


vrstva
socialno than:
The paš e neonacisticko the rasisticko ofenziva oda hin the ada kovľipen, savo jekhetaňarel le manušen, so o rasismos na kamen the te len hin diferentna poľiticka ideji, abo hin pre diferentna socialna thana.

A vedle neonacistické a rasistické ofenzivy je to i tato „měkkost“, která spojuje odpůrce rasismu ze všech koutů společnosti dohromady, přes odlišné politické názory či sociální zařazení.

RV, 2010/1-2, s. , ED:
Vaš o rasista lengere aktiviti imar avena phareder, sar dži akana / Rasisti to mohou mít těžší než dosud.

srovnej lokalita


Vsetín
Vseťinos (m):
Andre zprava pes vakerel pal koda, kaj pes namištes kerel le Romenca, u zoraha pes sikhavel pre koda, so pes ačhľas le romane fameľijenca Vseťinoste, khatar sas deportimen avri andro aver gava.

Krom jiného zpráva již tradičně poukazuje na špatné zacházení s Romy. Nyní zejména poukazuje na situaci romských rodin, které byly ze Vsetína deportovány do úplně jiného regionu.

RH 2008/II, s.3, DG:
Niko nič naachalol, nič pes naačhila / Všichni se mýlí, nic se nestalo.


vůči
mujal (kaste):
Sar pal e sametovo revolucija andro berš 1989 dikhavas pre poľitika, džungľolas mange, sar has minďar te dikhel o rasismos mujal o Roma.

Když jsem po převratu v roce 1989 začala vnímat politické dění, byla jsem zhnusena brzkým nástupem projevů otevřeného rasismu vůči Romům

RV, 2010/5, s. 14, ED:
Pal o voľbi na ela o agor / volbami to nekončí.


vybrat
vikidel:
Andal e banka peske iľa karta, vikidľa biš the pandž ezera, aľe pale na diňa aňi koruna.

Zařídila si v bance kartu, vybrala pětadvacet tisíc, ale zpátky nedala ani korunu.

RH 2010/8, s.6,7, AG:
Kana amenge dodžala, hoj mušinas te sikhľol / Kdy už nám konečně dojde, že se musíme kvůli sobě samým učit?.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH0810.pdf


vybuchnout
demavel avri (so):
Ta so Tepur, demaďas avri o bov, či peľas o kominos, hoj adaj ajci thuv?

Copak, Tepure, bouchla ti pec nebo spadl komín, že je tady tolik kouře (...)

RH 2008/1-2, s.6/7, AG:
Andro foros / Ve městě.


vycházet
ľikerel pes (kaha):
Sar pes ľikeres tira fajtaha?

Jak vycházíš se svou rodinou, přibliž nám ji.

RH 2010/17, s.4,1 VK:
Tomáš Drkula: Romane kamarata mange sakovar šegetinde te džal dureder / Tomáš Drkula: Romští přátelé mi vždycky pomohli jít dál.


východisko
buťi (f):
E koncepcija, sar e vladakeri buťi pre koda sar te prikerel o but phare problemi, so hin le Romen, oda hin ča ideja, savaha mušinen te avel mek aver instrumenti, savenca pes kerela vareso čačutno andre praktika.

Koncepce, jako vládní východisko při řešení velice složitých záležitostí a potřeb Romů, tvoří pouze ideový základ, který musí být rozpracován pro využití v praxi.

RH 2008/6, s.3, OG:
Koncepcija pal e romani integracija andre praktika / Koncepce romské integrace v praxi.
http://www.srnm.cz/rh/2008/RH0608.pdf


vyčlenit
dothovel:
Ada berš esas pre adi rekonštrukcija dothode pre galerija duj milijoni koruni. Rachinel pes, hoj savoro mola vaj deš milijoni koruni.

Letos byly na rekonstrukci prostor určených ke galerii vyčleněny dva miliony korun, celkové náklady se odhadují na deset milionů korun.

AG 6/2000, s. 4-5, EC:
So pes ačhiľas / Zprávy.
;
lel avri
:
Iľam avri štare dženen amendar, so pomožinenas le zginde komisarenge.

Vyčlenili jsme tedy čtyři lidi z našich řad, kteří působili jako pomocníci sčítacích komisařů.

AG 3/2001, s.12, PČ:
Zgiňipen Nimburkoste / Sčítání v Nymburku.
;
čhivel pre sera
:
Ala avriakharibena načačipneha the anglo savorengre jakha čhivnas pre sera jekhe manušen, le Romen, pre rasovo terďipen. Oda le manušes thovel tel o pindre.

Zmíněné vyhlášky neoprávněně a veřejně vyčleňovaly skupiny občanů, Romy, na rasovém základě, což je urážkou lidské důstojnosti.

AG 5/1999, s. 4-5, EC:
So pes ačhiľas


vydat se
videl pes (pro drom):
Pal o dilos pes vidine pro drom.

Po obědě se vydali na cestu.

RH 2008/1-2, s.6/7, AG:
Andro foros / Ve městě.


vydavatel
publikatoris (f):
Sikhade le autoriske the le publikatoriske zor, ta akanakes hin sa so dine avri skerdo tele the hino blokimen dži do akor, sar ela kerdo avri varesavo rešišagos vaš ola nava (napr. len andre genďi kaľarna).

Tlak na autora díla a na vydavatele ze strany domněle postižených vedl k tomu, že prakticky celý náklad byl stažen a je zablokován přinejmenším do doby, dokud nenastane shoda na kompromisním řešení, např. začernění inkriminovaných jmen.

AG 5/2000, s.12, EC:
Čarimen historia / Začarovaný dějepis.


vyděšený
vidarado:
O čhaja the o Karoľis has vidarade, rovnas a aňi na džanle, so pes lenca ačhiľas.

Všichni byli k smrti vyděšení a ani pořádně nevěděli, co se s nimi děje.

RH 2008/1-2, s.6/7, AG:
Andro foros / Ve městě.


výdrž
ľikerel avri:
Th´avka, hoj avri has džungales, has šil he varekana delas he brišind, ta o manuša tosarastar ľikerde avri a doužarde pes.

I přesto, že počasí zábavě příliš nepřálo, bylo chladno a občas i pršelo, měli lidé výdrž a dočkali se.

RH 2010/15, s.2, AK:
Le foreskeri slavnosťa / Slavnost města.


vydržet
viľikerel (so):
O Karoľis na viľikerďas u diňas pes anglal [...]

Karol už to nevydržel a promluvil: „To můžete z ničeho nic chytit člověka, který nic neudělal, zbít ho a strčit do vězení?“

RH 2008/1-2, s.6/7, AG:
Andro foros / Ve městě.


vyhláška
akhariben (m):
Duj slovenska gava, Ňagov the Rokitovce paš o Medzilaborce, skerde tele o akharibena, kaj o Roma te na džan the te na bešen andro gava.

Dvě slovenské vesnice, Ňagov a Rokytovce u Medzilaborců, zrušily své vyhlášky o zákazu vstupu a pobytu Romů na území obcí.

AG 5/1999, s. 4-5, EC:
So pes ačhiľas
;
avriakhariben
(m):
Ala avriakharibena načačipneha the anglo savorengre jakha čhivnas pre sera jekhe manušen, le Romen, pre rasovo terďipen. Oda le manušes thovel tel o pindre.

Zmíněné vyhlášky neoprávněně a veřejně vyčleňovaly skupiny občanů, Romy, na rasovém základě, což je urážkou lidské důstojnosti.

AG 5/1999, s. 4-5, EC:
So pes ačhiľas


vyhnat
vitradel (kas):
Tolčemešiskere Roma pes imar ubešte tel e Hineška, kaj len vitradle o gardisti andal o gav.

Romové z Tolčemeše se usadili pod kopcem Hineška, kam je z vesnice vyhnali gardisti.

RH 2008/1-2, s.6/7, AG:
Andro foros / Ve městě.


vyhovovat
jel (kaske) pre kedva:
E Kanada mange hin pre kedva, odoj kamav te dživel.

Žít v Kanadě mně vyhovuje.

RH 2008/4, s.4, GH:
Gusta Tomy: Andre Kanada na kamľom te džal, aľe mušindžom / Do Kanady jsem nechtěl, ale musel.


vyhrát
vikhelel (pre kaste):
Kajča e Rusija igen bari. Mek ňiko pre late na vikhelďa. A na džala čak avka te thovel la tel o pindre.

Ale Rusko je moc silné, ještě nikdo nad ním nevyhrál. Oni se nenechají jen tak porazit.

RH 2008/1-2, s.6/7, AG:
Andro foros / Ve městě.


vyhrožovat
mukhel dar:
Našťi ča dikhas nakerindos, sar pro varesave džene vareko mukhel dar, the tiž pro džene, save lenge kamen te šegitinel.

Nelze nečinně přihlížet výhrůžkám na životě obětem lichvy a lidem, kteří se jim snaží pomoci.

AG 4/2001, s.12, PČ:
Užernictvos / Úžera.


vyjadřuje
thovel avri:
Pre sako giľi šunav aver šunde. Jekhbuter oda hin kole, save e giľi korkori avri thovel.

U každé skladby prožívám něco jiného. Většinou jsou to emoce, které skladba sama vyjadřuje.

RH 2008/6, s.7, VK:
Daniel Klempár: Nane cena te rodel o bengipen, savo amen thovla pre phuv / Daniel Klempár: Nemá smysl hledat pokušení, která nás mohou zničit.


výjimka
aver:
Aňi kada berš na has aver.

Ani tento rok nebyl výjimkou.

RH 2010/15, s.2, AK:
Le foreskeri slavnosťa / Slavnost města.


výklad
duma (m, f):
Sar imar ehas savore stolki zabešle, ta začňinďam la dumaha pal amaro suboris the mišto pal o projektos.

Když už byly všechny židle obsazené, začali jsme s výkladem o našem souboru a hlavně o projektu.

RH 2010/17, s.2, EK:
Dotykos andal o romano bašaviben / Dotek romské hudby.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH1710.pdf


výlet
prindžarduno drom (m):
Perdal o romane čhavore odoj hin všelijaka pasiji, šaj odoj keren o ulohi, phirkeren pro prindžardune droma u mek aver pasiji.

Nabízí romským dětem různé kroužky, doučování, pořádá výlety a spoustu různé zábavy.

RH 2010/15, s.5, LŽ:
Varekana pes načudaľinav, hoj amen o gadže narado dikhen / Kolikrát se nedivím, že nás tak moc nenávidí.


vylézt
vidžal:
Sar avres, paľis latar vigejľa, hoj la te dav barčak o goja pro paťaben, hoj mek adaďives na chale ňič a o čhave lake roven bokhatar.

Jak jinak, nakonec z ní vylezlo, abych jí dal aspoň goja na dluh, že ten den ještě nic nejedli a děti jí pláčou hlady.

RH 2010/8, s.6,7, AG:
Kana amenge dodžala, hoj mušinas te sikhľol / Kdy už nám konečně dojde, že se musíme kvůli sobě samým učit?.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH0810.pdf


výloha
vithodo (m):
O čhaja the o Karoľis avle andro foros u obdikhenas peske o vithode.

Karol s děvčaty přišli do města a prohlíželi si výlohy.

RH 2008/1-2, s.6/7, AG:
Andro foros / Ve městě.


vyloučení
(ko hin) thodo pre sera khatar aver manuša:
Pal leskeri goďi hin jekhgoreder andre diskriminacija koda, kana hine o manuša thode pre sera khatar aver manuša – andre segregacija, savi perel pro Roma andre Evropakeri unija.

Podle jeho názoru představuje nejhorší formu diskriminace sociální vyloučení, kterému čelí Romové v EU.

RH 2008/4, s.3, OG:
Summit pal o Roma andro Brusel / Brusel žil romským summitem.
http://www.srnm.cz/rh/2008/RH0408.pdf


vymáhat
dochudel avri:
Kada phučiben peske thode tiž o džene pre Mezirezortno komisija perdal o Roma u phende hoj kada phučiben mušinel te jel thodo savore dženenge u le šeralenge kale dženendar, save kampen te dikhel sar pes ľikeren o zakoni u sar pes dochuden avri.

Takovouto otázku si položili nedávno i členové Mezirezortní komise pro záležitosti romské komunity a rozhodli se, že musí být položena všem, celé společnosti, a hlavně jejímu aparátu, který má bdít nad dodržováním zákonů a nad jejich vymahatelností.

AG 4/2001, s.12, PČ:
Užernictvos / Úžera.


vyplývat
džal (sostar):
Ta vaš savoreske (okrem so hino genijalno so olestar savorestar džal) šaj pes dodžanas pal o raj senatoris, so pes vičinel Klausner pal o bilborda, so jov ada baro manuš pal e Čechiko poľiticko scena pes pre amende asal.

To se alespoň (kromě té geniality, která samo sebou z dále uvedených vlastností vyplývá) můžeme dozvědět o panu senátorovi Klausnerovi z billboardů, ze kterých se na nás tento velikán české politické scény osobně usmívá.

AG 11/2001, s. 12 EC:
Amari istota (dešvarestar) / Naše jistota (desetinásobku).


vypravěč
(ko) vakerel:
Leperavas mange the pro manuša, so prindžarenas, savi čar sasťarel, pro vrasci, pro vešči the so vakerenas o paramisa.

A vzpomněl jsem si také na bylinkáře, léčitele, na věštce a vypravěče pohádek.

RH 2008/3, s.2, GH:
So dikhľom, so predžidžiľom ľinaje / Nevšední Letní zážitek.


vyprávět
rozphenel:
Adaj e Irena savoro rozphenďas la dake the le dadeske, so lenca kerde o gardisti.

Doma Irena vyprávěla matce a otci, co s nimi gardisti prováděli.

RH 2008/1-2, s.6/7, AG:
Andro foros / Ve městě.


vypudit
dochudel het (kas):
Kada hin anglo gadže jekbareder problem, u jon keren savoro so birinen pre koda, kaj le romane fameľijen te dochuden het khatar peste.

Také v tomto případě se gádžové snaží nežádoucí spolubydlící vypudit tím, že vytvářejí napjatou atmosféru a konfliktní situace, které pak obratně použijí proti nežádoucím spolubydlícím.

RH 2008/II, s.2, DG:
Jekhetano dživipen le Romenca hin problem / Soužití s Romy je problém.
http://www.srnm.cz/rh/2008/RHII08.pdf


vyřešit
kerel poradkos (soha):
Perdal mande oda has bari šancija, sar peske te kerel poradkos le rasizmoha.

(...) já to vzal jako možnost, jak vyřešit svůj problém s rasismem.

RH 2008/4, s.4, GH:
Gusta Tomy: Andre Kanada na kamľom te džal, aľe mušindžom / Do Kanady jsem nechtěl, ale musel.


vyřídit
phenel:
Phen lake, hoj pre aver kurko.

Vyřiď jí, že příští týden.

RH 2010/8, s.6,7, AG:
Kana amenge dodžala, hoj mušinas te sikhľol / Kdy už nám konečně dojde, že se musíme kvůli sobě samým učit?.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH0810.pdf


výsledek
efektos (m):
Kada hin benginalo efektos khatal o „Program nulové tolerance“, savo sas thodo le šeralenca andro foros Slaný.

Je to otřesný výsledek Programu nulové tolerance, který realizovalo vedení města Slaný.“

RH 2006/17, s.-, DG:
Sar oda dopela le Romanca andro Slané / Jak to dopadlo s Romy ve Slaném.
Česká verze: http://www.romanohangos.cz/clanek.php?id_clanek=2469

Romská verze: http://www.romanohangos.cz/clanek.php?id_clanek=2468


vyslýchat
šunel avri (kas):
Oda tut avka šunen avri, keren tuha ajso procesis, sar te bi varekas murdarďalas, oda le manušes bares poznameňinel.

V azylové proceduře tě vyslýchají tak, jako bys někoho zabil, a to člověka velice poznamená.

RH 2008/5, s.6, GH:
Miloš Kačo: Andre Čechiko bi talam chudavas infarkt / Miloš Kačo: V Česku bych nejspíš dostal infarkt.


vyspělý
uči demokracija:
Hin mek aver buťa, kaj mek adaj nane savoro avka, sar hin andro uče demokraciji avre themenge.

Vyspělost politické kultury stále nedosahuje úrovně, která je obvyklá v západoevropských demokraciích.

RH 2008/5, s.2, OG:
So hin koda, kaj o Roma džan ki o volbi / Co znamená účast Romů ve volbách.


výstava
avrithoďi (f):
Adi phirduňi avrithoďi (putovno vistavka) tiž esas sikhaďi andro Otrokovici paš o Zlinos, Zlinoste, Blanskoste the tiž Brnoste.

Putovní výstava sklidila velký úspěch v Otrokovicích u Zlína, ve Zlíně, Blansku a v Brně.

AG 5/1999, s. 4-5, EC:
So pes ačhiľas


vystavovat
sikhavel:
Dodžanďom man lestar, kaj všadzi imar sikhavelas leskeri buťi, leskere sochi, kaj o manuša peske den te kerel ke leste sochi, the kaj bi avlas bares rado, te bi savore sochi, so imar kerďas, avenas leste pale khere pre bar.

Dozvěděl jsem se, kde všude už vystavoval svoje práce, že pracuje také na zakázku, ale že nejraději by měl všechna svoje díla doma na zahradě.

RH 2008/3, s.2, GH:
So dikhľom, so predžidžiľom ľinaje / Nevšední Letní zážitek.


vystěhovat
čhivel (kas) andal o kher avri:
O štatos olestar džanel mištes, the avka mukhel, kaj o adošagos le Romenge te barol u paľis len čhivel andal o khera avri pro tretuharis.

Věřím, že stát o tom dobře ví, ale přesto dovolí, aby Romům narostly dluhy na bydlení a potom je vystěhuje na ulici.

RH 2008/1-2, s.4, TR:
E troma the Roma / Zákony a Romové.
;
čhivel het
:
Vaš sa dureder, pal leskero dumipen hin mištes hoj ale problemovone Romen bi kampelas te čhivel het andal o Nusli varekaj pal e Praha.

Je proto i nadále a nezměněně správné problémové příslušníky romské menšiny přestěhovávat nejen mimo ubohé a trpící Nusle, ale i mimo Prahu.

AG 11/2001, s. 12 EC:
Amari istota (dešvarestar) / Naše jistota (desetinásobku).


vystoupit
džal pro podium:
Pro podium peršo gejle o terne čhavorengere subora, šaj phenav: ostravsko suboris Hlubinka abo Asaben khatar Opava.

Nejprve vystoupily dětské skupiny, např. ostravský soubor Holúbek nebo Hlubinka a Úsměv z Opavy.

RH 2010/14, s.3, VK:
Folklor bi o hraňici / Folklor bez hranic.


vystřídat se
presikhavel pes:
O programos ehas baro, khatar 16.00 ori pes pro Masarykovo pľacos ke Ostrava presikhade le dženenge buter sar deš subori.

Program byl velmi bohatý: na Masarykově náměstí se vystřídalo víc než deset souborů.

RH 2010/14, s.3, VK:
Folklor bi o hraňici / Folklor bez hranic.


vysvědčení
školakero ľil
maturitní vysvědčení
školakero ľil la maturitaha:
Ča čepo zaasanďom u thoďom lake andro vast miro školakero ľil la maturitaha.

Já jsem se trochu pousmála a podala jsem jí svoje maturitní vysvědčení.

RH 2010/16, s.5, LŽ:
/ Vzdělávat se a neustupovat….
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH1610.pdf


vysvětlit
vakerel:
O nekphureder čhavo mange chudľa te vakerel, sar avres čak gadžikanes, kaj te džal.

Nejstarší chlapec mi začal vysvětlovat, kam mám jít, jak jinak než gádžovsky.

RH 2010/8, s.6,7, AG:
Kana amenge dodžala, hoj mušinas te sikhľol / Kdy už nám konečně dojde, že se musíme kvůli sobě samým učit?.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH0810.pdf
;
phenel
:
Kamahas savore Romenge te phenel, soske pes mušinen te thovel kijo peskero romipen. No ta pre koda papirošis has tiž phučkeriben kij´oda. Aľe mušinav te phenel, hoj man na rakhľom kaleha: „Me man kijo romipen na thovava.“

Snažili jsme se všem Romům vysvětlit, proč je důležité hlásit se k romské národnosti, a tak letáček obsahoval i výzvu k takovému kroku, ale musím říct, že jsem se nesetkal s názorem: „Já se k romské národnosti a ke svému romství nepřihlásím.“

AG 3/2001, s.12, PČ:
Zgiňipen Nimburkoste / Sčítání v Nymburku.


vytahovat se
cirdel pes avri pre (kaste):
O jekhbareder čoringara andar o gav u dikh, sar pes cirden avri pro Roma.

Největší nuzáci z vesnice a podívejme, jak se vytahují na Romy.

RH 2008/1-2, s.6/7, AG:
Andro foros / Ve městě.


vytýkat
phenel, (kaj):
Kole, so e koncepcija kritizinenas, phenenas, kaj la nane konkretna cili, termini, kana pes vareso kerela, the na sas finančno planos.

Kritici tomuto konceptu vytýkali především nedostatečně definované cíle, nekonkrétní časové termíny a nejasnost financování.

RH 2008/6, s.3, OG:
Koncepcija pal e romani integracija andre praktika / Koncepce romské integrace v praxi.
http://www.srnm.cz/rh/2008/RH0608.pdf


vyučený
avrisikhado:
He ole manuša, so nane avrisikhade, ta šaj aven lačhe buťakere a te len nane ňisavo sikhaďipen abo praksa pre oja buťi, ta šaj pes mek oda sikhaven a kecivar kajse manuša keren feder buťi sar vareko, kas hin bare školi.

I ti, co nejsou vyučení, mohou přece být dobrými pracovníky, a pokud nemají praxi v daném oboru, tak se přece můžou zaučit. Kolikrát takoví lidé pracují lépe než někdo vysoce vzdělaný.

RH 2010/16, s.5, AK:
Buťi kamen te kerel he ole, so len nane sikhaďipen / Pracovat chtějí i ti bez vzdělání.


vyučit se
visikhľol:
O nalačhipen – te pijel o thuvale, o drogi, o bedňi, oda sikhľuvas maj, aľe te visikhľol lačho remeslos, te študinel, ňič kajso amenge na kampel.

Špatnosti – kouření, drogy, automaty, to se naučíme hned, ale vyučit se nějaké dobré řemeslo, studovat, nic takového nepotřebujeme.

RH 2010/8, s.6,7, AG:
Kana amenge dodžala, hoj mušinas te sikhľol / Kdy už nám konečně dojde, že se musíme kvůli sobě samým učit?.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH0810.pdf


výuka
sikhaviben (m):
Zoralo kvalifikimen dikhiben pre kadi situacija thoďas e publikacija STIGMATA –Segregacija andro sikhaviben le romane čhavorenge andre jepašutňi Evropa (...)

Velmi kvalifikovaný rozbor situace v oblasti vzdělávání romských dětí přináší publikace STIGMATA – Segregovaná výuka Romů ve školách střední a východní Evropy.

RH 2008/I, s.2, DG:
Segregacija andro školi džal dijader / Segregace ve vzdělávání přetrvává.


využít
presikhavel:
Hi, vareso nevo sikhľiľom, aľe oda asi but na presikhavava.

Ano, něčemu novému jsem se naučila, ale to asi moc nevyužiju.

RH 2010/16, s.5, EK:
/ Máš maturitu? Stejně nic neznamenáš.


vyvolávat
vičinel:
Pre lakero obvodos terďol Bari sinagoga, kaj o ekstremista phiren igen rado te vičinel pengere hesla: „O Čhinde andro gazos (plynos)!“ the ňiko len vaš oda ňič na kerel.

Na jejím obvodě stojí Velká synagoga, před níž se náckové za beztrestného vyvolávání hesel „Židi do plynu“, rádi producírují.

RV, 2010/1-2, s. , ED:
Vaš o rasista lengere aktiviti imar avena phareder, sar dži akana / Rasisti to mohou mít těžší než dosud.


vyzdobit
šukararel:
Amen aviľam imar sigeder, bo odoj mušinďam te šukararel te thovel lačhes o stolki, o skaminda the chistinahas o chaben le ďivakenge.

My jsme však přijeli dřív, abychom vše vyzdobili, upravili židle a stoly a nachystali občerstvení pro diváky.

RH 2010/17, s.2, EK:
Dotykos andal o romano bašaviben / Dotek romské hudby.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH1710.pdf


významný
zoralo:
Kampel te dikhel, kaj o manuša khatar o bordos hine delegimen khatar o phuva u paš oda hine khatar o zorale internacionalna romane organizaciji.

Nelze opomenout, že členové Výkonného výboru ERTF bývají delegováni z různých zemí a jsou zároveň představiteli významných mezinárodních romských organizací.

RH 2008/3, s.3, DG:
Kidipen le bordoske ERTF andro Karlovy Vary / Výkonný výbor ERTF jednal v Karlových Varech.


výzva
apelis (m):
Koda sar džana o ekstremisti Plznate, oda na avela ča promenada. Oda avela lengero apelis ko manušena.

Pochod extremistů v Plzni nebude jen obyčejnou promenádou.

RH 2008/1-2, s.8, DG:
O extremisti na džanenas pal e Plzna / Extremisté měli pochodovat Plzní.
;
phučkeriben
(m):
Kamahas savore Romenge te phenel, soske pes mušinen te thovel kijo peskero romipen. No ta pre koda papirošis has tiž phučkeriben kij´oda. Aľe mušinav te phenel, hoj man na rakhľom kaleha: „Me man kijo romipen na thovava.“

Snažili jsme se všem Romům vysvětlit, proč je důležité hlásit se k romské národnosti, a tak letáček obsahoval i výzvu k takovému kroku, ale musím říct, že jsem se nesetkal s názorem: „Já se k romské národnosti a ke svému romství nepřihlásím.“

AG 3/2001, s.12, PČ:
Zgiňipen Nimburkoste / Sčítání v Nymburku.


vyzývat
marel upre (kas) pre (soste):
Te rodel aktivnones o drom andro problema mange hin buter pre dzeka, sar te marel le manušen upre pro jekhetano eksodos, abo te vičinel e domobrana sar reakcija pro rasovo bibachtaľipen.

Řešit věci aktivně a domluvou je mi mnohem bližší než vyzývání k hromadnému exodu nebo svolávání domobran v reakci na rasově motivované zločiny.

RV, 2010/4, s. 14, ED:
Soske ačhiľom mentoriske / Proč jsem se stal mentorem.


vyžadovat
mangel:
E aktivno poľitika mangel igen zorale nervi.

Aktivní politika vyžaduje skutečně pevné nervy.

RV, 2010/5, s. 14, ED:
Pal o voľbi na ela o agor / volbami to nekončí.


vyždímat
cirdel avri:
Le lavutarendar cirdľas avri savoro, so andre lende has.

Nenechal nic náhodě, doslova vyždímal každého muzikanta (...)

RH 2008/4, s.7, GH:
/ Černobílé CD Connection Time.


vzdělání
sikhaďipen (m):
E raňi mange avka džungales phenďa, hoj pre kada than man mušinel te jel o sikhaďipen la maturitaha.

Paní mi suše oznámila, že na tuto pozici ale musím mít odpovídající vzdělání s maturitou.

RH 2010/16, s.5, LŽ:
/ Vzdělávat se a neustupovat….
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH1610.pdf
;
škola
(f):
Som rado, hoj imar na kamen šadzik, kaj savore manušen te avel varesavi škola.

Potěšilo mě, že již ne všude chtějí, aby každý měl nějaké vzdělání.

RH 2010/16, s.5, AK:
Buťi kamen te kerel he ole, so len nane sikhaďipen / Pracovat chtějí i ti bez vzdělání.
;
sikhaviben
(m):
Pal e nadacija Nevi škola pes vaš o paru berša dokazinďa choc vareso te kerel paš o zakladna školi le romane asistentenca. O asistenta andro kurzi dochudne zakerdo pedagogicko sikhaviben, so anela feder džaňipen pal o romano dživipen.

Podle nadace Nová škola se během několika let podařilo alespoň z části pokrýt poptávku základních škol po romských asistentech, kteří formou kurzů získali ucelené pedagogické vzdělání, související se znalostí hodnot a způsobu života Romů.

AG 5/1999, s. 4-5, EC:
So pes ačhiľas

srovnej vzdělávání


vzdělaný
goďaver:
Kana amenge dodžala, hoj čak goďavere manušen, visikhaden, a oda imar na vakerav pal o vištudimen manuša, ehin šanca mište te dživel?

Kdy nám dojde, že jen vzdělaní lidé, kteří jsou vyučení, a to už nemluvím o vystudovaných, mají šanci na dobrý život?

RH 2010/8, s.6,7, AG:
Kana amenge dodžala, hoj mušinas te sikhľol / Kdy už nám konečně dojde, že se musíme kvůli sobě samým učit?.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH0810.pdf


vzdělávání
sikhaviben (m):
Kajse raďiteľa he učiteľa bi kamenas te džanel olestar, hoj o Roma has avri tradle andar e civiľizacija the andar o sikhaviben andro školi.

Takoví ředitelé a pedagogové by si měli uvědomit, že Romové byli ze společnosti násilně vyháněni, majorita se je vždy snažila spíše izolovat než zapojovat do svého rámce, a proto Romové nešli s vývojem civilizace, tedy ani se vzdělávacím systémem!

RH 2002/3, s.6, GH:
E škola he o Roma / Romové a škola.
Česká verze: http://www.romanohangos.cz/clanek.php?id_clanek=328

Romská verze: http://www.romanohangos.cz/clanek.php?id_clanek=329


vzniknout
thovel pes jekhetane:
Kada suboris pes thoďa jekhetane andro berš 1965.

Vznikl roku 1965.

RH 2010/14, s.3, VK:
Folklor bi o hraňici / Folklor bez hranic.


vzpomínka
leperiben (f, m):
So amenge pheneha pal o konzertos, save tut olestar ehin leperibena, savi ehas atmosfera, the savo ehas o publikum?

Co nám povíš o koncertě? Jaké z toho máš vzpomínky, co atmosféra a publikum?

RH 2010/14, s. 5/1, VK:
Daniel Klempár: Francia, oda hin pre man mol, džuvľa, bašaviben / Daniel Klempár: Francie, to je pro mě víno, ženy, muzika.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH1410.pdf


vztah
kamiben (m, f):
La Andrejkaha man prindžarďom andro berš, sar dujdžene samas chochade khatar oka kamiben.

S Andrejkou jsme se poznali v době, kdy jsme oba prožívali nelehké období a oba jsme byli zklamaní z předchozího vztahu.

RH 2010/17, s.4,1 VK:
Tomáš Drkula: Romane kamarata mange sakovar šegetinde te džal dureder / Tomáš Drkula: Romští přátelé mi vždycky pomohli jít dál.


vžít se
thovel pes andre:
Imar sar has čhavoreske peske korkoro bašavlas the sthovelas hangi, save džanas leskere dživipnaha kavka, sar jov phenel, hoj pes andre lende thoďa savora peskera zoraha.

Už v dětství soukromě studoval hudbu. Ta prostupuje jeho životem tak, že sám se do ní podle svých slov vžil celým tělem.

RH 2008/6, s.7, VK:
Daniel Klempár: Nane cena te rodel o bengipen, savo amen thovla pre phuv / Daniel Klempár: Nemá smysl hledat pokušení, která nás mohou zničit.