Index | A | B | C | č | Č | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | R | ř | S | T | U | V | W | X | Z | ž


dařit se
ľidžal peske:
Na bisterďa te phučel, sar peske ľidžan mire čhave, e romňi, the leskere kamarata.

Nezapomněl se zeptat, jak se daří mým dětem, ženě a jeho kamarádům.

RH 2010/8, s. 6, 7, AG:
Kana amenge dodžala, hoj mušinas te sikhľol / Kdy už nám konečně dojde, že se musíme kvůli sobě samým učit?.


dařit se
džanel te kerel dosl. umět (něco):
La policija šaj del o štatos e zor, oda mek o andruno (šingunengro) miňisterstvos the o policijakero prezidijum na džanen te kerel.

V případě policie stát může ovlivnit její konání, to se však ministerstvu vnitra ani policejnímu prezidiu zatím nedaří.

RV, 2010/1-2, s.-, ED:
Vaš o rasista lengere aktiviti imar avena phareder, sar dži akana / Rasisti to mohou mít těžší než dosud.


dav
bare nipi (pl):
Ada berš kerďam aver programos, atraktivno, aľe na kamahas, te o manuša odoj diliňalon u kaj te ispiden pen andre bare nipi.

S ohledem na možnosti našich prostor jsme proto letos volili sice atraktivní program, ale takový, u kterého jsme neočekávali davové šílenství.

RV, 2010/6, s. 14, ED:
Amaro ča jekh muzeumos / Naše jediné muzeum.


dějepis
historia (f):
Paš o ešebno hin publikacija Romaňi historia le Arne Mannostar, so gejľa avri agor oka beršeske pre Slovensko sar dothodo sikhado tekstos vaš o dujto gradus zakladna školi, the vaš o maškarutne školi.

K těm prvním patří publikace Rómský dejepis od Arne Manna, která vyšla na samém sklonku loňského roku na Slovensku jako doplňkový učební text pro 2. stupeň základních škol a pro školy střední.

AG 5/2000, s.12, EC:
Čarimen historia / Začarovaný dějepis.


deklarovat
deklarinel:
Dživas andre demokracija, pravno štatos, savo deklarinel, kaj le Romen kamel te integrinel.

Žijeme v demokracii a právním státě, který deklaruje vůli integrovat Romy do společnosti.

RH 2008/I, s.6, DG:
Džas pal koda, so nadžala / Snažíme se o nemožné.
http://www.srnm.cz/rh/2008/RHI08.pdf


demokracie
demokracija (f):
Pal lengere aktiviti, avka sar oda hin andre amaro štatos, šaj phenas le lavenca: andre amari demokracija, andre savi nane o inštrumenta, sar ajse manušen te astarel, paľis keren, so kamen.

Jejich počínání by se v souvislosti se stavem naší země dalo vyjádřit takto: zneužívání demokracie, která je příliš měkká na to, aby se uměla účinně bránit.

RV, 2010/1-2, s. , ED:
Vaš o rasista lengere aktiviti imar avena phareder, sar dži akana / Rasisti to mohou mít těžší než dosud.

sociální demokracie
socialno demokracija:
Aľe e socijalno demokracija ča vareso perdal o Roma imar kerďas.

Ukázal bych přece jen jednu pozitivní věc, která spadá na vrub sociální demokracie (...)

RH 2002/9, s.-, GH :
Šunen Romale! / Šunen Romale!.
Česká verze: http://www.romanohangos.cz/clanek.php?id_clanek=74

Romská verze: http://www.romanohangos.cz/clanek.php?id_clanek=75


demokratický
demokraticko (m, f):
Angluňi buťi, savi pes mušinďa te kerel, sas te hazdel demokraticko societa avra ekonomikaha, savi sas angomis.

Prvořadým úkolem té doby bylo začít vytvářet demokraticky fungující společnost s tržním hospodářstvím.

AG 1-2/2003, s.9, OG:
Phandľa pes aver vrama / Uzavřela se další etapa.


demonstrace
demonstracija (f):
Demonstracija kontra rasismoske Rokicanate

Protirasistická demonstrace v Rokycanech

RH 2008/3, s.2, DG:
Demonstracija kontra rasismoske Rokicanate / Protirasistická demonstrace v Rokycanech.


demonstrant
demonštrantos (m):
Te thovel len paš o hraňici kije Rakusko, kaj te gravčinel odoj paš ola demonštranta, či les te thovel paš o Temelin?

Což takhle postavit jej na hranice s Rakouskem, aby čelil sousedním demonstrantům, či rovnou před Temelín?

AG 11/2001, s. 12 EC:
Amari istota (dešvarestar) / Naše jistota (desetinásobku).


demonstrovat
demonstrinel, demonštrinel:
Ta trebas e famiľija Novoborostar, so demonstrinelas vaš o paňi abo nevo kher.

Jako příklad uvedu rodinu z Nového Boru, která demonstrovala za vodu a bydlení.

RH 2010/15, s.5, LŽ:
Varekana pes načudaľinav, hoj amen o gadže narado dikhen / Kolikrát se nedivím, že nás tak moc nenávidí.
;
kerel vika
dosl. křičet:
Aľe andre televiza dena feder le Romen, so keren vika vaš o paňi u vaš o bešiben, sikhavena o rozmarde khera, bo hin oda zaujimaveder.

Ale do televize dají případ Romáků, kteří demonstrují za vodu a bydlení, a ukážou zničené bydlení Romáků, je to totiž zajímavější.

RH 2010/15, s.5, LŽ:
Varekana pes načudaľinav, hoj amen o gadže narado dikhen / Kolikrát se nedivím, že nás tak moc nenávidí.


deportovaný
deportimen avri:
Andre zprava pes (…) zoraha sikhavel pre koda, so pes ačhľas le romane fameľijenca Vseťinoste, khatar sas deportimen avri andro aver gava.

Zpráva (…)  nyní zejména poukazuje na situaci romských rodin, které byly ze Vsetína deportovány do úplně jiného regionu.

RH 2008/II, s.3, DG:
Niko nič naachalol, nič pes naačhila / Všichni se mýlí, nic se nestalo.


dětský domov
ľeľencos (m):
Amaro peršo keriben ehas le čhavorenge andal o ľeľencos Novo Jičinoste.

S naším projektem jsme zamířili do dětského domova v Novém Jičíně.

RH 2010/17, s.2, EK:
Dotykos andal o romano bašaviben / Dotek romské hudby.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH1710.pdf
;
čhavorengero kher
(m):
Peršo džives, kana chudľam avri te kerel amaro projektos, ehas 10. 9. andro čhavorengero kher.

První akce, součást projektu, se uskutečnila 10. září v dětském domově.

RH 2010/15, s.5, VK:
/ Dotek romské hudby vyvolal nečekaný aplaus.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH1510.pdf


dětství
čhavoripen (m):
Phenel pes, hoj andro čhavoripen pes arakhen amare sune.

Říká se, že sny vznikají v dětství (…)

RH 2008/6, s.7, VK:
Daniel Klempár: Nane cena te rodel o bengipen, savo amen thovla pre phuv / Daniel Klempár: Nemá smysl hledat pokušení, která nás mohou zničit.


dieta
dijeta (f):
Sasťarel pes avka, kaj mušinel te ľikerel zoraľi dijeta, mušinel peske korkoro te demavel o inziľin the mek kidel dživeseste buter sar dešupandž piľirki.

Má předepsanou dietu, píchá si inzulin a ještě bere denně patnáct prášků.

RH 2008/1-2, s.4, TR:
E troma the o Roma / Zákony a Romové.


diskriminace
diskriminacija (f):
O štatos mušinel  (…) te marel tele e rasovo diskriminacija (…) the e rasisticko mariben, savo pes kerel pro Roma.

Stát musí (…)  chránit [Romy] před rasovou diskriminací a násilím (…)

RH 2008/4, s.4, OG:
Sar te ačhavel e skarha khatal e Kanada / Jak zažehnat vízovou hrozbu z Kanady.


diskriminovaný
diskriminimen:
Kada savoro sikhavel pre koda, sar o Roma hine fizickones diskriminimen sar populacija, savi dživel andre Čechiko.

(...) to vše je viditelným projevem jejich fyzické diskriminace v České republice.

RH 2008/1-2, s.3, DG:
But džene andro kher hin dživipnaskero pharipen / Přeplněné byty komplikují život.
http://www.srnm.cz/rh/2008/RH0208.pdf


diskriminovat
diskrimininel:
O romane fameľiji thode skarha, andre savi phenen, kaj o čechiko sikhavibnaskero sistemos lengere čhavoren diskrimininďas.

(...) se odvolala skupina romských rodičů s tím, že jejich děti byly diskriminovány českým vzdělávacím systémem.

RH 2008/I, s.2, DG:
Segregacija andro školi džal dijader / Segregace ve vzdělávání přetrvává.


diskuse
diskusija (f):
Paťav, kaj mištes amenge kada sikhaďas koda gadžo, o duchitcas raj Veselý andre televizno diskusija le Romenca.

Myslím si, že velice názorně to předvedl na televizní obrazovce onen důchodce, pan Veselý.

RH 2008/I, s.6, DG:
Džas pal koda, so nadžala / Snažíme se o nemožné.
http://www.srnm.cz/rh/2008/RHI08.pdf


diskutovat
džal e diskuzija (pal so):
Pal oda, hoj o manuša o trestos bešena phandle khere, akana džal ča e diskuzija, aľe hoj chudel o manuš sar trestos e buťi the keci leske kampel te kerel ori, ta oda imar den o sudi buter berša.

Zatímco o průběhu domácího vězení se zatím spíše diskutuje, trest formou veřejných prací se u nás užívá už řadu let.

RV, 2010/4, s. 14, ED:
Soske ačhiľom mentoriske / Proč jsem se stal mentorem.
;
džal duma pal (soste)
:
U sakovar sar džal duma pal o Roma, o gadže phenen, kaj o Roma na kamen te phirel andre škola u khere na achaľon koda, so hin anglo čhavoro lačho khatal o sikhaviben andre lengero dživipen.

Téměř vždy, pokud se diskutuje o problémech Romů, se ze strany majority poukáže, že Romové nemají pozitivní vztah ke vzdělání, že romští rodiče nemají zájem, aby jejich děti byly vzdělané a tím si zajistily lepší budoucnost.

RH 2008/I, s.2, DG:
Segregacija andro školi džal dijader / Segregace ve vzdělávání přetrvává.


distribuce
distribucija:
No sig adi Romaňi historija esas scirdňi tele pal e distribucija.

Zanedlouho byl však Rómsky dejepis stažen z distribuce.

AG 5/2000, s.12, EC:
Čarimen historia / Začarovaný dějepis.


divák
dženo (m):
Giľavibnaskeri skupina Nostalgia Čechiko beseda, so avel khatar e Chorvatsko, le dženenge zagiľade čechika lidova giľa.

Pěvecká skupina Nostalgie Česká beseda z chorvatské Rijeky se divákům představila s několika českými skladbami.

RH 2010/14, s.3, VK:
Folklor bi o hraňici / Folklor bez hranic.

srovnej kolega,přítel,člen


dívčí
džuvľikano:
Nevo andro kada berš has džuvľikaňi skupina, so khelel hiphop a vičinel pes Street dance.

Novinku letošního vystoupení představovala dívčí hiphopová taneční skupina pod názvem Street dance.

RH 2010/15, s.2, AK:
Le foreskeri slavnosťa / Slavnost města.


divit se
nane čudos:
Nane čudos, hoj kecivar nane so andre piri te thovel a e romňi phirel upre tele, ko la so dela.

Není divu, že kolikrát nemají co dát do hrnce a stará shání, kdo jí co dá.

RH 2010/8, s.6,7, AG:
Kana amenge dodžala, hoj mušinas te sikhľol / Kdy už nám konečně dojde, že se musíme kvůli sobě samým učit?.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH0810.pdf


divoce
dživones:
Pro čačipen hin koda, kaj varesave Roma pes na džanen lačhes te ľikerel. Na ľikeren o žužipen, keren vika u ľikeren pes dživones.

Některé romské rodiny k tomu bohužel přispívají nevhodným chováním [a] neudržováním pořádku (…)

RH 2008/II, s.2, DG:
Jekhetano dživipen le Romenca hin problem / Soužití s Romy je problém.
http://www.srnm.cz/rh/2008/RHII08.pdf


dlouho
but berš (m):
Imar but berš dživen andro socialno sistemos u jov lendar kerel jekhčoredere manušen.

Už moc dlouho žijí v sociálním systému, který z nich dělá nejchudobnější vrstvu lidí v zemi.

RH 2008/1-2, s.4, TR:
E troma the Roma / Zákony a Romové.


dlouhodobý
bareder:
Adi analiza lel andre goďi savore droma paš o rešišagos ole problemoske, jekhbuter bareder socialna terapiji.

Zmíněný projekt se zaměřil na jiné možné cesty řešení problému, především dlouhodobé sociální terapie.

AG 5/1999, s. 4-5, EC:
So pes ačhiľas
;
čirlatuno
:
Rasovo perzekucija, savi perel pro Roma le skinendar, čirlatuňi nalačhi buťi la policijatar the le sudendar, oda hin anglo romane džuvľija the daja baro psichicko pharipen, savo imar na birinen te ľikerel avri.

Rasové násilí páchané na Romech především příslušníky extrémistického hnutí skinheads a dlouhodobě nedostatečná práce policie i soudů v této oblasti znamená především pro romské ženy a matky obrovskou psychickou zátěž, kterou již nejsou schopny dále snášet.

AG 7/1998, s.8, OG:
Ambasadorka USA vičindža kia peste le Romen / Velvyslankyně USA přijala představitele Romů.


dluh
kamišagos (m):
Kamišaga len ehin, kaj čak zadikhena.

Dluhy mají na všechny strany.

RH 2010/8, s.6,7, AG:
Kana amenge dodžala, hoj mušinas te sikhľol / Kdy už nám konečně dojde, že se musíme kvůli sobě samým učit?.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH0810.pdf


doba
idejos (m):
Adaďives pharo idejos, o chaben dragano, o bešiben tiž, aľe oda, so peršes poťinav, hin o kher.

Dnes je velmi těžká doba, potraviny jsou drahé, bydlení taktéž, ale to první, co zaplatím, je nájem.

RH 2010/15, s.5, LŽ:
Varekana pes načudaľinav, hoj amen o gadže narado dikhen / Kolikrát se nedivím, že nás tak moc nenávidí.
;
vrama
(f):
Pre vrama, kana andro majos avela o avrikidipen, penge imar počinde vaš o pľaca (…)

Na dobu před květnovými volbami už mají zabukovaná náměstí (…)

RV, 2010/1-2, s.-, ED:
Vaš o rasista lengere aktiviti imar avena phareder, sar dži akana / Rasisti to mohou mít těžší než dosud.

viz. také čas


docházka
dokerel e škola:
Pre amare čhavore imar but sikhľiľom, the furt sar varesavo študentos dokerel e škola, but oda las.

Na naše děti jsem si hodně zvykl a vždy, když nějaký náš žák končí docházku, tak to hodně prožíváme.

RH 2010/17, s.1,4, VK:
Tomáš Drkula: Romane kamarata mange sakovar šegetinde te džal dureder / Tomáš Drkula: Romští přátelé mi vždycky pomohli jít dál.


dodávat
phenel ke (soste):
O Ladislav Bílý, tajemňikos khatar o GRRP ke kada phenel (...)

Ladislav Bílý, výkonný tajemník GRRP k tomu dodává (...)

RH 2008/3, s.3, DG:
Kidipen le bordoske ERTF andro Karlovy Vary / Výkonný výbor ERTF jednal v Karlových Varech.


dohled
kontrola (f):
Pre aver sera, romane organizaciji te imar dochuden varesave love pre peskeri buťi maškar o Roma, hine tel bari kontrola (...)

Na druhou stranu případ romské organizace z Karlových Varů ukazuje, že romská organizace (pokud získá finanční podporu na své projektové aktivity) je pod přísným dohledem (...)

RH 2008/I, s.3, DG:
Amendar niko nič naphučel / Nikdo se nás na nic neptá.


dohlížet
del pozoris:
Mek pašal oda, so kampel te kerel (…) dav pozoris pre savore počitača andre škola.

Kromě těchto povinností (…) dohlížím na všechny počítače na škole.

RH 2010/17, s.4,1 VK:
Tomáš Drkula: Romane kamarata mange sakovar šegetinde te džal dureder / Tomáš Drkula: Romští přátelé mi vždycky pomohli jít dál.


dohodnout se
rodel jekh goďi:
So duj partnera, o andruno (šingunengro) miňisterstvos the o šerale khatar e samosprava, šaj roden jekh goďi, abo na.

Oba partneři, ministerstvo vnitra a představitelé samosprávy, se mohou dohodnout, leč nemusí.

RV, 2010/1-2,  ED:
Vaš o rasista lengere aktiviti imar avena phareder, sar dži akana / Rasisti to mohou mít těžší než dosud.
;
dovakerel pes
:
O zgejľipen Romaňi duha, so zaačhol le dženen, so na poťinen vaš o khera andre Maťično uľica, pes dovakerde le zaačhadenca pal e radňica le obvodostar Neštěmice te kerel avri o muros 180 cm baro la keramikatar (…)

Ačkoli se sdružení Romská duha, které zastupuje obyvatele obecních bytů pro neplatiče nájemného v ústecké Matiční ulici, dohodlo se zástupci radnice obvodu Neštěmice na postavení 180 cm vysokého keramického plotu (…)

AG 5/1999, s. 4-5, EC:
So pes ačhiľas


dohromady
chudel paš (peste) dosl. držet při sobě:
O manuša khatar diferentna socialne grupi, maškar save na has ňisavi komunikacija, chuden akana paš pende.

Lidé z různých společenských skupin, kteří by ještě nedávno o sebe nezavadili, se začínají dávat dohromady.

RV, 2010/1-2, s. , ED:
Vaš o rasista lengere aktiviti imar avena phareder, sar dži akana / Rasisti to mohou mít těžší než dosud.


dojem
dikhel peršes pre (kaste):
But džal pal oda, sar pre amende peršes dikhen.

Hodně záleží na prvním dojmu.

RH 2010/16, s.5, LŽ:
/ Vzdělávat se a neustupovat….
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH1610.pdf


dojít
dodžal (kaske):
Kana amenge dodžala, hoj mušinas te sikhľol.

Kdy už nám konečně dojde, že se musíme (…) učit?

RH 2010/8, s.6,7, AG:
Kana amenge dodžala, hoj mušinas te sikhľol / Kdy už nám konečně dojde, že se musíme kvůli sobě samým učit?.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH0810.pdf


dokázat
sikhavel:
[Manušen, so šoha avri na sikhľile, bi] majinďahas te avel šanca te chudel buťi a te sikhavel, hoj oda la buťaha gondolinen čačes.

I ti, co neměli možnost se vyučit, a to z jakéhokoliv důvodů, by měli u zaměstnanců dostat šanci pracovat a dokázat, že to s prací myslí vážně.

RH 2010/16, s.5, AK:
Buťi kamen te kerel he ole, so len nane sikhaďipen / Pracovat chtějí i ti bez vzdělání.

O Lavičkas the o Veselý kamenas le Čunkoske te sikhavel, sar pes le Romenge phares dživel, sar adaj nane mištes, u o Čunek len ignorinelas the asalas lendar.

Vojtěch Lavička a Ivan Veselý se snažili Jiřímu Čunkovi něco dokazovat, Čunek je jednoduše ignoroval, povýšeně se usmíval

RH 2008/I, s.6, DG:
Džas pal koda, so nadžala / Snažíme se o nemožné.
http://www.srnm.cz/rh/2008/RHI08.pdf
;
džanel
:
Džanľalas bi odoj te dživel?

Dokázal bys tam žít?

RH 2010/14, s. 5/1, VK:
Daniel Klempár: Francia, oda hin pre man mol, džuvľa, bašaviben. / Daniel Klempár: Francie, to je pro mě víno, ženy, muzika.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH1410.pdf

srovnej navést,projevit,představit,předvádět,přiblížit,upozornit,vystavovat


dokončit
dokerel:
Akanak man sustreďinav, sar dokerava e škola.

Teď se hlavně soustředím na dokončení absolutoria.

RH 2008/6, s.7, VK:
Daniel Klempár: Nane cena te rodel o bengipen, savo amen thovla pre phuv / Daniel Klempár: Nemá smysl hledat pokušení, která nás mohou zničit.


dokument
dokumentos (m):
O filmovo dokumentos pal e romaňi kultura andre Čechiko esas oficijalnones sikhado andro 28. apriľis kinoste Mat Prahate.

Filmový dokument o romské kultuře v Čechách byl oficiálně představen 28. dubna v pražském kině Mat.

AG 5/1999, s. 4-5, EC:
So pes ačhiľas


dokumentace
dokumentacija (f):
Paš oda, sar dikhenas o manuša o uraviben the o mirikle, čeňa the o angrusňa, penge šaj dikhenas the o artikla khatar o fondos dokumentacija pal o purane buťa  (…)

Vedle oděvů a šperků si návštěvníci mohli prohlédnout i předměty z fondu dokumentace řemesel (…)

RV, 2010/6, s. 14, ED:
Amaro ča jekh muzeumos / Naše jediné muzeum.


dokumentátor
dokumentarsko dženo (m):
[Miro phral] akana kerel buťi andro Novojičinsko muzeum, sar dokumentarsko dženo the kuratoris pro vistavi.

[Můj bratr] momentálně pracuje v Muzeu Novojičínska jako dokumentátor a kurátor výstav.

RH 2010/17, s.4,1 VK:
Tomáš Drkula: Romane kamarata mange sakovar šegetinde te džal dureder / Tomáš Drkula: Romští přátelé mi vždycky pomohli jít dál.

srovnej vedoucí,inženýr


domácí vězení
bešel o trestos phandlo khere:
Pal oda, hoj o manuša o trestos bešena phandle khere, akana džal ča e diskuzija, aľe hoj chudel o manuš sar trestos e buťi the keci leske kampel te kerel ori, ta oda imar den o sudi buter berša.

Zatímco o průběhu domácího vězení se zatím spíše diskutuje, trest formou veřejných prací se u nás užívá už řadu let.

RV, 2010/4, s. 14, ED:
Soske ačhiľom mentoriske / Proč jsem se stal mentorem.


domáhat se
kamel dosl. chtít:
Avka mange imar avel pre goďi, hoj o Roma furt užaren vareso opral, varekana kamen oda, so na džal, u mek pašoda keren vika, rakinen.

Poslední dobou se mi zdá, že někteří Romové očekávají pořád něco navíc, domáhají se kolikrát nemožného, a to křikem a nadávkami.

RH 2010/15, s.5, LŽ:
Varekana pes načudaľinav, hoj amen o gadže narado dikhen / Kolikrát se nedivím, že nás tak moc nenávidí.


domněnka
dumipen (m):
Ada so pisinďa o Gejzas Horváth pal o Ondřej Giňa, pal o phuro th´o terno, vaj o komentaris pal o JUDr. Ščuka, hin ča napodthode dumipena pisimen vulgarnones the „džungale pingaleha (perem)“.

To, co napsal Gejza Horváth o Ondřeji Giňovi starším a mladším, nebo komentář o JUDr. Ščukovi, jsou jen nepodložené domněnky, napsané vulgárním a nechutným perem.

AG 10/2000, s. 12, VF:
Sar o Roma ľikeren paš peste / O vztazích mezi Romy.


dopadnout
doperel:
Sar oda dopeľas le Romenca andro Slané

Jak to dopadlo s Romy ve Slaném

RH 2006/17, s.-, DG:
Sar oda dopela le Romanca andro Slané / Jak to dopadlo s Romy ve Slaném.
Česká verze: http://www.romanohangos.cz/clanek.php?id_clanek=2469

Romská verze: http://www.romanohangos.cz/clanek.php?id_clanek=2468


doplatit
jel mardo (soha):
Nekbuter avena kaleha marde o cikne čhavore, the o čhavore, so phiren andre škola.

Nejvíc na to doplatí malé děti a školáci.

RH 2008/1-2, s.4, TR:
E troma the Roma / Zákony a Romové.
;
dopoťinel
:
Musaj tumenge mek te phenav, kaj pre kadi troma imar dopoťinde but Roma.

Na tento zákon v oblasti bytové politiky, politiky práce a sociálních věci už doplatilo mnoho Romů.

RH 2008/1-2, s.4, TR:
E troma the Roma / Zákony a Romové.

tvrdě doplatit
jel zoraha mardo:
Mušinav te phenel, kaj vajkeci fameľiji sas zoraha marde koleha, so pes ačhiľa.

Musím říct, že několik romských rodin na to tvrdě doplatilo.

RH 2006/17, s.-, DG :
Sar oda dopela le Romanca andro Slané / Jak to dopadlo s Romy ve Slaném.
Česká verze: http://www.romanohangos.cz/clanek.php?id_clanek=2469

Romská verze: http://www.romanohangos.cz/clanek.php?id_clanek=2468


doplněný
dothodo:
Paľis sas e koncepcija dothoďi duje programenca, pre save sas love khatar o štatos.

Časem byla koncepce doplněna dvěma programy financovanými ze státního rozpočtu.

RH 2008/6, s.3, OG:
Koncepcija pal e romani integracija andre praktika / Koncepce romské integrace v praxi.
http://www.srnm.cz/rh/2008/RH0608.pdf


doplňkový
dothodo:
Paš o ešebno hin publikacija Romaňi historia le Arne Mannostar, so gejľa avri agor oka beršeske pre Slovensko sar dothodo sikhado tekstos vaš o dujto gradus zakladna školi, the vaš o maškarutne školi.

K těm prvním patří publikace Rómský dejepis od Arne Manna, která vyšla na samém sklonku loňského roku na Slovensku jako doplňkový učební text pro 2. stupeň základních škol a pro školy střední.

AG 5/2000, s.12, EC:
Čarimen historia / Začarovaný dějepis.


dorůst
dobarol (so):
O bala tumenge dobarona.

Vlasy vám dorostou.

RH 2008/1-2, s. 6/7, AG:
Andro foros / Ve městě.


dospělý
baro (m):
Angle Viľija o papus stradelas savore čhavoren the baren u mušinahas pes savore te moren.

Před Štědrým večerem nás všechny – děti i dospělé – dědeček svolal a museli jsme se omýt.

RH 2008/6, s. 6, GD:
/ Romové a Vánoce - kdysi a dnes.
;
baro manuš
:
Andre kňihovna (genduňi), respektivnones oda hin studovňa, has vaš o čhavore the o bare manuša e ďilňa, kaj pen sikhľarenas o romane giľa

V knihovně, respektive studovně muzea probíhala dětmi i dospělými hojně navštěvovaná dílna s výukou romských písní.

RV, 2010/6, s. 14, ED:
Amaro ča jekh muzeumos / Naše jediné muzeum.


dospívající
terno manuš (m):
O „Středisko romských studií“ (SRS) phenel, kaj maškar o Roma pes akana sikhavel pharipen le terne manušenca, saven užarel dživipen peskera fameľijaha.

Podle rokycanského Střediska romských studií (SRS) se začíná projevovat problém dospívající generace, která nyní stojí na prahu rodinného života.

RH 2008/I, s.3, DG:
Amendar niko nič naphučel / Nikdo se nás na nic neptá.


dostat se
chudel pes:
O Roma pes andre poľitika chudena ča bare prindžarde serenca.

Romové se do politiky dostanou jen přes zavedené strany .

RV, 2010/5, s. 14, ED:
Pal o voľbi na ela o agor / Volbami to nekončí.
;
dochudel pes
:
Te bi na avľahas konzervatorija the bašavibnaskero študipen, savi mange kadi škola diňas, ňigda bi man na dochudľomas kodoj, kaj som akanak.

Nebýt konzervatoře a hudebního zázemí i vzdělání, které mně dala, nikdy bych se nedostal na takovou úroveň.

RH 2008/6, s.7, VK:
Daniel Klempár: Nane cena te rodel o bengipen, savo amen thovla pre phuv / Daniel Klempár: Nemá smysl hledat pokušení, která nás mohou zničit.
;
džal ke (so, kaste)
:
La buťatar sar trestostar, šaj džas ke leskere čhavore, savenge šaj kampel te del vast andre škola (…)

Od výkonu veřejně prospěšných prací se tak můžeme dostat k jeho dětem majícím například problémy (…) ve škole.

RV, 2010/4, s. 14, ED:
Soske ačhiľom mentoriske / Proč jsem se stal mentorem.


dotazník
papirošis (m):
No, avľom pr´oda, hoj vareko pisinelas avri o papiroša phujes, aňi peske na ginde, sar oda te pisinel avri.

Zjistil jsem však, že někteří nedočkavci vyplňovali dotazníky, aniž by si řádně přečetli poučení, jak se má při vyplňování postupovat.

AG 3/2001, s.12, PČ:
Zgiňipen Nimburkoste / Sčítání v Nymburku.

srovnej letáček,tiskopis


dotek
čalavipen (m):
O projektos Čalavipen romane bašavibnastar keren pandž pheňa Kačova.

Projekt zvaný Dotek romské hudby tvoří pětice sester Kačových.

RH 2010/15, s.5, VK:
/ Dotek romské hudby vyvolal nečekaný aplaus.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH1510.pdf


dotovat
del love:
Kana na kamas te phenel, hoj multikulturno buťi hine sa o pherdo genďorora, so len kerďa o Hnutí R vaj avka nadokerde diline genďa sar esas Ohrožené kultury – Romové, so pre lende tiž diňa love o MŠMT, the so džan avri bi o problemos.

Pokud bychom nechtěli považovat za plody multikulturního snažení přehršle sborníčků Hnutí R nebo slátaniny typu Ohrožené kultury - Romové, které jsou také dotovány MŠMT a které vycházejí bez problémů.

AG 5/2000, s.12, EC:
Čarimen historia / Začarovaný dějepis.


doučovat
del vast andre škola:
La buťatar sar trestostar, šaj džas ke leskere čhavore, savenge šaj kampel te del vast andre škola, šaj len den vast o organizaciji, so na peren tel o štatos.

Od výkonu veřejně prospěšných prací se tak můžeme dostat k jeho dětem majícím například problémy v matematice a angličtině ve škole, a tedy zprostředkování doučování přes neziskovou organizaci.

RV, 2010/4, s. 14, ED:
Soske ačhiľom mentoriske / Proč jsem se stal mentorem.


dovést
thovel (kas) andre (soste):
Hi, andro kamiben ko bašaviben man thoďas mro dad.

Ano, k lásce k hudbě mě dovedl můj táta.

RH 2008/6, s.7, VK:
Daniel Klempár: Nane cena te rodel o bengipen, savo amen thovla pre phuv / Daniel Klempár: Nemá smysl hledat pokušení, která nás mohou zničit.


dozvědět se
dodžanel pes:
Sar man kada dodžanďom, ta na paťavas oleske.

Když jsem se to dozvěděla, nemohla jsem tomu uvěřit.

RH 2008/5, s.5, GH:
O drogi the e thardži / Drogy a alkohol.


drahý
dragano (m, f):
Adaďives pharo idejos, o chaben dragano, o bešiben tiž, aľe oda, so peršes poťinav, hin o kher.

Dnes je velmi těžká doba, potraviny jsou drahé, bydlení taktéž, ale to první, co zaplatím, je nájem.

RH 2010/15, s.5, LŽ:
Varekana pes načudaľinav, hoj amen o gadže narado dikhen / Kolikrát se nedivím, že nás tak moc nenávidí.


drobné
churde (pl):
„Ta so, Romale, nane tumen churde,“ pherasenca lendar phučľom.

„Tak co, lidi, nemáte drobné,“ zeptal jsem se z legrace.

RH 2010/8, s.6,7, AG:
Kana amenge dodžala, hoj mušinas te sikhľol / Kdy už nám konečně dojde, že se musíme kvůli sobě samým učit?.
http://www.srnm.cz/rh/2010/RH0810.pdf


držet
ľikerel o vasta:
Ľikerav o vasta, ča mek buter kajse viľinde…

Držím palce, jen víc takových zásahů…

RH 2008/I, s.4, DG:
Talindža andro kalo... / Rána do černého….


duben
apriľis (m):
Jekh trinedženengeri fameľija Prahatar mangľa andro apriľis politicko azilos andro Nevo Zelandos.

Tříčlenná romská rodina z Prahy požádala v dubnu o politický azyl na Novém Zélandu.

AG 5/1999, s. 4-5, EC:
So pes ačhiľas


důchodce
duchitcas (m):
Paťav, kaj mištes amenge kada sikhaďas koda gadžo, o duchitcas raj Veselý andre televizno diskusija le Romenca.

Myslím si, že velice názorně to předvedl na televizní obrazovce onen důchodce, pan Veselý.

RH 2008/I, s. 6, DG:
Džas pal koda, so nadžala / Snažíme se o nemožné.


důležitý
važno (m, f):
Kajča so hin mek buter važno, oda hin koda, sar pes paš kada thoven o manuša.

Ale mnohem důležitější je, jak veřejnost, tedy občanská společnost, na tyto aktivity extremistů reaguje.

RH 2008/I, s.6, DG:
Džas pal koda, so nadžala / Snažíme se o nemožné.
http://www.srnm.cz/rh/2008/RHI08.pdf


důraz
(kaske) džal pal (so) dosl. jít někomu o něco:
Kole phurederenge džalas pal oda, kaj len te avel baro kamiben andre fajta (…)

Někteří lidé ze starších generací kladli spíše důraz na to, aby byly pevné vazby v rodině (…)

RH 2010/16, s.5, AK:
Buťi kamen te kerel he ole, so len nane sikhaďipen / Pracovat chtějí i ti bez vzdělání.


důsledek
oda so olestar šaj avel:
Pal o užerňictvos u pal oda so olestar šaj avel, pes interesinel the o delegatos UHNCR (Baro komisariatos perdal o denašte OSN) o Dr. Jean-Claude Concolato, bo the perdal o užerňictvos o Roma emigrinen.

Zájem o úžeru, její důsledky a možnosti jejího zamezení vyjádřil i delegát UNHCR (Vysokého komisariátu pro uprchlíky OSN), styčného místa v Praze, Dr. Jean-Claude Concolato, neboť úžernictví je jedním z faktorů, vyhánějících Romy do emigrace.

AG 4/2001, s.12, PČ:
Užernictvos / Úžera.

negativní důsledek
bilačhipen (m):
Vaš koda džal e segregacija andre škola dureder, u pre amende dijader perel savoro lakero bilačhipen.

Proto segregace ve vzdělání přetrvává a s ní budou přetrvávat i všechny důsledky.

RH 2008/I, s.2, DG:
Segregacija andro školi džal dijader / Segregace ve vzdělávání přetrvává.


důvěra
paťiv (f):
Aľe na has man ňisave problema „te sikhľol“, the te dochudel mange le čhavorengri he dženengri paťiv.

Ale neměl jsem žádné výrazné problémy „zapracovat se“ a získat si důvěru u dětí i u nových kolegů.

RH 2010/17, s. 1/4, VK:
Tomáš Drkula: Romane kamarata mange sakovar šegetinde te džal dureder / Tomáš Drkula: Romští přátelé mi vždycky pomohli jít dál.


důvod
aspektos (m):
Paľis has te dikhel, hoj hin buter aspekta, soske ajsi poľitika nane predal o Roma lačhi.

Záhy se ukázalo, že vzhledem k nízkému počtu Romů, ale i z mnoha dalších důvodů, není samostatné politické uskupení cestou ke zlepšení situace Romů.

RV, 2010/5, s. 14, ED:
Pal o voľbi na ela o agor / Volbami to nekončí.
;
argumentos
(m):
Vaš peskere argumenti kaj te dochuden ada azilos jon phende, hoj esas pre lende imar duj naperibena le skinendar the e policija ňič na kerel.

Jako důvody pro poskytnutí azylu uvedla mimo jiné dvě napadení skinheady a nic neřešící postup ze strany policie.

AG 5/1999, s. 4-5, EC:
So pes ačhiľas

z důvodu
angle (so);:
Andre Kanada geľom na anglo love, angle podpora, andre Kanada denašľom anglo rasizmus adaj andre Čechiko.

Jel jsem do Kanady s tím, že tam rasismus nepocítím a nepoznám, ne z ekonomických důvodů.

RH 2008/4, s.4, GH:
Gusta Tomy: Andre Kanada na kamľom te džal, aľe mušindžom / Do Kanady jsem nechtěl, ale musel.