Publikace a zmínky o pravidlech romského pravopisu v letech 1989-1995

 

Romsko – český a česko – romský slovník

(Hübschmannová – Šebková – Žigová, 1991)

Pravopisný návod se nachází ve společném oddílu Pravopis a výslovnost (stránky 611-612) a problematika výslovnosti a pravopisu je v něm ne zcela systematicky propojena. Má také  - podobně jako první prezentace pravidel - typický charakter popisu postupů v první osobě plurálu, v čemž možná záměrně splývá návod (tedy „my, uživatelé slovníku, píšeme“ – rozuměj: „vy, uživatelé slovníku, pište“) a prezentace vlastního úzu užitého v přítomné publikaci (tedy „my, autorky Slovníku, v něm zapisujeme romštinu takto“). Co se týče funkce a historie pravopisu, je na úplném začátku oddílu (str. 211) výrok, že pravopis „byl vypracován pro pedagogické účely, uplatňuje se však i v literárních textech, které si našly cestu ke zveřejnění.“

 

Hlavné zásady rómskeho pravopisu

(Milena Hübschmannová v Romano ľil nevo,trojčíslo 88 (35) -89 (36) -90 (37), ročník 1993, stránky 3-6)

Zajímavý popularizační návod byl ve své době nejrozsáhlejším pravopisným návodem za celou dobu existence pravopisu. Text je oproti slovníku jednak rozsáhlejší, jednak je přímo zaměřen na romský pravopis. Je určen spíše mluvčím romštiny

 

Romčina do vrecka

(Anna Koptová, 1995)

Slovník Anny Koptové speciální pravopisný oddíl neobsahuje. V oddílu Náčrt gramatických zásad je nicméně jako první uvedena Abeceda (na str. 8). Následuje oddíl Výslovnosť (str. 9). Z něj lze zejména v první polovině vysuzovat některá autorkou uznávaná pravidla přítomná implicitně (například morfologický princip prozrazuje pasáž „Znelé hlásky sa na konci slova a na hláskotvornom šve vyslovujú jako neznelé“) nebo „Písanie slov převzatých zo slovenčiny prispôsobujeme romskému pravopisu. I tu však platia výnimky.“ (obojí na str. 9).

 

Trial and Error in Written Romani

(Milena Hübschmannová, 1995)

V anglickém textu pro mezinárodní publikaci Romani in Contact podává autorka historii pravopisu poměrně jiným způsobem než ve většině svých textů. Především silně zdůrazňuje roli samotných Romů na tvorbě pravopisu. Důležitá je v textu i jedna z pouhých dvou mála zmínek o modifikaci pravidel ze strany hlavní autorky a její nejbližší spolupracovnice. Modifikace přitom ani v jednom případě není specifikovaná.

Podoba romského pravopisu je přiblížena na stránkách 197-8 v oddílu 4. Hlavní zásady pravopisu SCR. V rámci pokračujícího výkladu o výslovnosti hlásek pokračuje přiblížením principů pravopisu. „V romštině je podobně jako v češtině používán morfofonetický pravopis. Po dalším výkladu zápisu a výslovnosti hlásek uzavírá oddíl pasáž o dalším – interdialektním principu, který je jako obvykle prezentován jen jako modifikující pravidlo, a na tomto místě nepřibližován.

 

Pokud se nechcete vracet na hlavní stránku, pokračovat do období 1996 -2008 můžete přímo zde: http://www.romistika.eu/docs/Prehled-textu-1996-2008.htm